S jejich zemí na pokraji zhroucení, rostoucím pronásledováním a oprávněnými obavami z genocidy a krvavé komunistické revoluce se skupina křesťanů s orientací na Západ v Jižní Africe připravuje na nejhorší. Poznejte Suidlanders neboli „Jihozemce,“ kteří o své organizaci hovoří jako o „největší nestátní civilní obranné organizaci na světě.“ Jejich motto je jednoduché, avšak přesně vystihuje jejich poslání: „Služebníci Nejvyššího, svobodní před celým světem.“ Zásadně odmítají stát se oběťmi.
V mediálních zprávách z celého světa byli Suidlanders přirovnáváni k americkým „prepperům,“ lidem, kteří hromadí zásoby, aby byli připraveni na ekonomický kolaps, útok EMP nebo zahraniční invazi. Ve skutečnosti je však situace, které čelí bílí Jihoafričané, mnohem bezútěšnější, než většina Američanů dokáže pochopit. Jejich přípravy, ačkoli zcela nenásilné a bez vojenského charakteru, jsou mnohem vážnější a dalekosáhlejší než ty, které provádějí američtí „preppeři,“ když si do spižírny ukládají extra fazole a rýži.
Organizace Suidlanders, která začala jako evangelická misie volající po národní pokání, se transformovala do skupiny připravující se na společenský chaos. Tvoří ji převážně „Afrikánci“ a Búrové, jak se někdy sami nazývají. Jerry McMullen vše o otázkách rasy vysvětluje ve své knize „Right, Write and Race: Understanding America’s Principles,“ dostupné v WND Superstore. Odhadem tři miliony Afrikánců jsou potomky převážně holandských kalvinistů, francouzských hugenotů a také německých a skandinávských luteránů, kteří se původně usadili na mysu Dobré naděje na jižním cípu Afriky v 17. století. Oblast byla tehdy převážně neosídlená, kromě lidu Hotentotů, který byl ve 20. letech 18. století zdecimován epidemií neštovic, která zasáhla také mnoho bělochů a několik nomádských sanů (bušmenů).
Afrikánci, inspirováni smlouvou s Bohem z roku 1838, kdy hledali jeho ochranu proti zdánlivě beznadějné přesile mocné zuluské armády v bitvě na Krvavé řece ve vnitrozemí Jižní Afriky, se během staletí vyvinuli v jedinečný národ (nebo kmen, jak je někteří vidí) v Africe – s jedinečným jazykem, historií, kulturou a esencí, které jsou nyní ve smrtelném ohrožení. Jednou byli dominantní skupinou v Jižní Africe, s kontrolou nad většinou mocenských pák, avšak v roce 1992 se této moci vzdali hlasováním. Od zavedení většinové vlády o dva roky později se Afrikánci stali ohroženou menšinou, bojující o přežití tváří v tvář oficiálnímu rasismu, diskriminaci a dokonce i velmi reálné hrozbě genocidy. Suidlanders tedy mají dobrý důvod k obavám.
Příští měsíc se chystají do Ameriky, aby se o svůj příběh podělili s Američany, kteří mají s Afrikánci více společného než kterýkoli jiný národ na světě.
Střelecký výcvik mládeže.
Kolabující duhový národ
Jižní Afrika se zdá být na pokraji kolapsu, přestože hlavní média o blížící se pohromě téměř neinformují. Infrastruktura se rozpadá, rasové napětí a genocidní nálady jsou rozdmýchávány politickými lídry, zabírání půdy se zrychluje, útoky na svobodu slova sílí, univerzitní kampusy hoří a ekonomika je v naprostém rozkladu. A už před těmito posledními událostmi země podle mnoha odborníků, kteří v průběhu let hovořili pro WND, směřovala k úpadku.
Tento měsíc zazněl alarm od obvykle umírněného bývalého prezidenta Jižní Afriky F. W. de Klerka, který společně s Nelsonem Mandelou dohlížel na přechod Jižní Afriky z apartheidu k demokracii „Duhového národa.“ Konkrétně tento nositel Nobelovy ceny za mír, kterou sdílel s Mandelou, kritizoval současného jihoafrického prezidenta Jacoba Zumu za jeho stále nebezpečnější kroky. Zuma, jenž na národní televizi proslul zpěvem genocidní písně vyzývající k masakru Evropanů a Afrikánců, se podle De Klerka „odhodlaně snaží urychlit náš pád na cestě k ovládnutí státu, ekonomické krizi a rasové konfrontaci,“ uvedl De Klerk na konferenci ke 27. výročí Mandelaova propuštění z vězení.
Současní vládci přispívají k tomu, že národ „bloudí bezcílně směrem k společenskému kolapsu,“ prohlásil De Klerk 2. února. Někteří kritici označili toto vyjádření za eufemismus, přičemž De Klerk současně obvinil vládnoucí elitu z „otevřené nevraživosti“ vůči bílým, založené „na negativních rasových stereotypech.“ Tento přístup vytváří „negativní rasové klima,“ jehož cílem je „odebrat legitimní ekonomické a kulturní zájmy [bílých] občanů čistě na základě jejich rasy,“ doplnil De Klerk. Pokud budou současné trendy a vládní rasismus pokračovat, varoval uznávaný bývalý prezident Jižní Afriky, povede to „k vymizení bílé menšiny v Jižní Africe během příštích 50 až 60 let.“
Paní Marike de Klerk, bývalá první dáma Jižní Afriky, byla zavražděna černošským bezpečnostním strážcem v Kapském Městě. V éře apartheidu existovalo méně než 20 rasově motivovaných zákonů. Dnes bylo vytvořeno více než 100 rasově motivovaných zákonů diskriminujících bílé pod záminkou „zmocnění“ černochů. Výsledkem je, že statisíce bílých jsou vyloučeny z pracovního trhu a žijí v nouzových táborech, které si v poslední době získávají mezinárodní mediální pozornost. Odhady naznačují, že až 10 procent bílé populace nyní žije v těchto táborech, přičemž jeden analytik to označil za „ekonomickou genocidu.“
Více než několik odborníků předpovídá, že Afrikánci jako lidé nepřežijí, pokud se současné trendy nezmění. Mnoho bělochů, kteří mají možnost, již Jižní Afriku opustilo, přičemž odhady naznačují, že alespoň čtvrtina bílých zemi opustila. Jak WND uvedlo v prosinci 2013, přestože po pádu apartheidu došlo k jistým zlepšením, země se prakticky ve všech ukazatelích hroutí, což přispívá k exodu.
Genocida a chaos
Prezident Zuma, kontroverzní polygamista a animistický vládce z jihoafrického kmene Zulu, také obvinil křesťanství a bílé z eskalujících problémů Jižní Afriky, čímž nasměroval terč na záda křesťanů. Zde je Zuma, jak zpívá genocidní píseň: Tento měsíc došlo v jihoafrickém parlamentu k masivní rvačce, během níž se členové genocidní strany „Bojovníci za ekonomickou svobodu“ (EFF) a členové krajně levicového Afrického národního kongresu, který vládne Jižní Africe ve spolupráci s Komunistickou stranou, mezi sebou fyzicky napadli během projevu.
Lídr stále mocnější a agresivnější EFF, Julius Malema z lidu amaPedi, také otevřeně propaguje vyhlazení bílých a zabavení jejich majetku. Stejně jako Zuma často zpívá genocidní „bojové“ písně. Nedávno Malema prohlásil, že čas na vyvraždění ohrožené menšiny se rychle blíží. „Toto je náš kontinent, patří nám,“ uvedl Malema a dodal, že „žádná bílá osoba nemá oprávněný nárok na půdu“ v Jižní Africe ani kdekoli na africkém kontinentu. „Nevoláme po vyvraždění bílých lidí… alespoň zatím ne,“ dodal, což vyvolalo poplach mezi bílými i černými obyvateli Jižní Afriky.
Ačkoli se situace rychle zhoršuje, nejde o novinku. WND v roce 2012 uvedlo, že šéf Genocide Watch Gregory Stanton, bývalý aktivista proti apartheidu, navštívil toho roku Jižní Afriku a varoval, že bílí jihoafričtí farmáři čelí genocidnímu útoku a míří k plnohodnotné genocidě. Stanton rovněž varoval, že rasistické a komunistické síly postupně ovládají národ. Genocide Watch, uznávaná nezisková organizace se sídlem v USA, vedená zřejmě největším světovým odborníkem na genocidu, již deset let upozorňovala na genocidní plány v Jižní Africe. Během těchto deseti let byly tisíce bílých jihoafrických farmářů, známých jako Búrové (nizozemské slovo pro farmáře), masakrovány nejstrašlivějšími možnými způsoby. Často jsou oběti brutálně mučeny, někdy s Biblí položenou na jejich znetvořeném těle.
Tento měsíc byla Tanya Wiers, 44letá bílá Jihoafričanka a matka tří dětí, ubodána více než dvaceti ranami nožem a následně jí byly vydloubnuty oči, jak uvedl minulý týden deník Daily Mail. Oblast, kde byla zavražděna, je doménou Malemova lidu Pedi. Na rozdíl od drtivé většiny případů, které zůstávají nevyřešené, byl za tento zločin zatčen mladý černý muž.
Podobné scény genocidní hrůzy zaměřené především na bílé jsou dnes v Jižní Africe běžné. Odborníci tvrdí, že pokračující vraždění je jasným úsilím o vyhlazení bílých nebo alespoň vyhnání zbývajících – nyní tvoří méně než 10 % populace – ze země. Jinými slovy, Jižní Afrika podle všeho čelí doslovné definici genocidy podle OSN. Bylo zdokumentováno více než 3 000 vražd na farmách, což představuje značný počet, když uvážíme, že celkový počet bílých komerčních farmářů nyní činí kolem 35 000, což je pokles oproti zhruba 80 000, které zde byly při nástupu Mandely k moci.
Podle odhadů byly po celé Jižní Africe zavražděny desítky tisíc dalších bílých. Vzhledem k tomu, že vláda odmítá sestavovat statistiky kriminality podle rasy nebo etnika, mnozí odborníci se domnívají, že skutečný rozsah problému je záměrně zastírán.
Varovná znamení
Stanton, který úspěšně předpověděl několik genocid a je široce považován za světovou kapacitu v této oblasti, tvrdí, že situace je znepokojující. „Podobné věci jsem viděl předtím při jiných genocidách,“ uvedl o zavražděných bílých farmářích po své vyšetřovací misi v „Duhovém národě“ v červnu 2012. „Tohle se stalo v Burundi, stalo se to ve Rwandě,“ pokračoval ve svém projevu k Transvaalské zemědělské unii v Pretorii. „Stalo se to na mnoha jiných místech světa.“
Po své vyšetřovací misi Stanton také uvedl, že existují „silné nepřímé důkazy o vládní podpoře kampaně násilného vysídlování a zvěrstev proti bílým farmářům a jejich rodinám.“ Dodal, že „existují přímé důkazy o vládním podněcování k genocidě,“ a vyzval k tomu, aby byl Zuma sesazen z úřadu a Malema postaven před soud za zločin podněcování k genocidě.
V e-mailu zaslaném prominentnímu Afrikánci, který monitoruje hrozící nebezpečí, Stanton poznamenal, že Genocide Watch zvýšila úroveň genocidního rizika v Jižní Africe na Stupeň 6 na základě „důkazů o tom, že vraždy afrikánských farmářů a jiných bílých jsou organizovány rasistickými komunisty, kteří jsou odhodláni vyhnat bílé z Jižní Afriky, znárodnit farmy a doly a přivést zemi ke všem hrůzám komunistického státu.“
V té době Genocide Watch používala osmifázový model genocidy, kde stupeň 6 představuje fázi plánování a přípravy, stupeň 7 fázi vyhlazování a osmý a závěrečný stupeň popření po ukončení genocidy. Od té doby se stupnice změnila a nyní má deset stupňů. Jihoafrická republika je nyní na stupni 6, který označuje fázi „polarizace“, přičemž příští fází je příprava. „Vrátili jsme to na polarizaci poté, co ANC vyloučil Malemu a zbavil ho funkce předsedy Mládežnické ligy ANC,“ řekl Stanton.
Jiní odborníci však tvrdí, že situace se od té doby výrazně zhoršila. Na seznam obětí v Jižní Africe byli přidáni také imigranti čelící xenofobním útokům, stejně jako policisté. Poté, co někteří rasisté a jiní mylně interpretovali Stantonovy zjištění a prohlásili, že Jižní Afrika již čelí genocidě, Stanton v roce 2014 zdůraznil, že nic takového nikdy neřekl. „Doktor Gregory Stanton, zakládající prezident Genocide Watch, varoval, že v Jihoafrické společnosti stále přetrvávají včasná varování o genocidě, ačkoli k ní zatím nedošlo,“ uvedla organizace ve svém prohlášení z roku 2014.
Stanton a Genocide Watch také vyzvali vlády Spojených států a Austrálie, aby povolily bílým Jihoafričanům imigraci jako prostředek úniku před hrozbou.
Suidlandeři se připravují a nechystají se odejít
Pro mnoho bílých Jihoafričanů, zvláště pak pro Suidlandery, jsou varovné signály všude kolem. Skupina se proto ve snaze čelit tomu, co považuje za blížící se katastrofu, zapojila do rozsáhlých příprav. Jerry McMullen vše o otázkách rasy vysvětluje ve své knize „Správnost, psaní a rasa: Porozumění americkým zásadám,“ dostupné v knihkupectví WND Superstore. Skupina uvádí, že je oddána ochraně a blahu svých členů, většinou konzervativních křesťanských Afrikánců v Jižní Africe. Vedle svého loga často uvádějí následující popis: „Suidlanders představují nouzový plán v rámci mezinárodního humanitárního práva podle protokolů k Ženevským úmluvám z 8. června 1977 týkajícím se ochrany obětí ozbrojených konfliktů.“ Podle protokolů Ženevské úmluvy, na které se skupina odvolává, se tato ochrana vztahuje na identifikovatelné skupiny, jako jsou etnické skupiny.
V rozsáhlém rozhovoru pro WND vysvětlil Simon Roche, vedoucí centrály Suidlanders, že taková ochrana by se vztahovala například na Židy během druhé světové války, na lid Tutsi ve Rwandě během tamní genocidy nebo na Chorvaty v Srbsku během občanské války v bývalé Jugoslávii. „My, jako specifická pronásledovaná skupina – více než 74 000 bělochů zavražděných černochy od roku 1994 a přes 3 500 farmářů, kteří byli černochy zavražděni od roku 1994 – což je zrovna bělošská skupina, se nelišíme,“ vysvětlil Roche s tím, že skupina není rasistická, ale reaguje na nenávist rozdmýchávanou proti jihoafrickým bělochům.
Mezi další problémy, které Roche zmiňuje, patří skutečnost, že v roce 2015 Zuma označil příchod bělochů v roce 1652 za „počátek problémů v této zemi.“ Roche také upozornil, že Zuma často zpívá písně, které propagují vraždění Afrikánců a Búrů. Primárně jsou však Suidlanders křesťanskou organizací, vysvětlil. „Jsme jedinečná skupina s hlubokými křesťanskými kořeny a naší identitu utvářely smlouvy uzavřené s Všemohoucím Bohem,“ uvádí skupina ve svých propagačních materiálech.
Organizace, která tvrdí, že má kolem 6 000 aktivních členů, 12 000 přidružených členů a 70 000 rodinných členů, odhaduje, že pokud nastane potřeba spustit evakuační plány, zapojí se do nich zhruba 800 000 lidí. Obecným plánem je opustit města a zamířit na dobře vybavené farmy na venkově. Je naplánováno několik stovek tras vedoucích z měst Jižní Afriky v případě krize, přičemž existují stovky cílových míst podle toho, kde se členové v zemi nacházejí. Organizace má také zajištěnu celonárodní centrálu, komunikační systémy, koordinaci uprchlíků, bezpečnost a zdravotní přípravy pro případ, že budou potřebné.
Suidlanders byli původně založeni jako evangelická misie bývalým důstojníkem vojenské rozvědky Gustavem Mullerem, který zasvětil svůj život Pánu a stále věří, že jeho hlavním posláním je vyzývat svůj lid k pokání. V průběhu let se však Suidlanders stali organizací zaměřenou také na „přivádění Búrů k Bohu, aby byli připraveni na krizi,“ uvedl Roche.
Jihoafrický prepper odkrývá vchod do podzemního bunkru.
Získávání finančních prostředků a zvyšování povědomí v Americe
Nyní se dva vedoucí členové skupiny, včetně Simona Roche, chystají do Ameriky, aby zvýšili povědomí o jejich situaci a pokusili se získat finanční prostředky na očekávaný přesun na venkovské farmy, až přijde čas. Těmito dvěma muži jsou Roche, který vede centrálu skupiny, a Andre Coetzee, šéf bezpečnosti organizace; oba budou prezentovat jejich přípravy na předpokládaný chaos v Jižní Africe v nadcházejících měsících a letech.
Prezentace začíná 5. března v Lake Mary na Floridě, následovaná vystoupením v Daytona Beach následující den. Tour bude zakončena 25. března v San Diegu v Kalifornii. Mezi těmito termíny navštíví Nashville v Tennessee, Jižní Karolínu, Texas, Louisianu, Arizonu, San Francisco a San Diego. Přestože je již naplánována řada akcí, oba řečníci se snaží udržet si určitou flexibilitu.
Jejich prezentace, kterou již zhlédlo několik novinářů z významných médií po celém světě, bude zdarma nabídnuta skupinám, církvím nebo jednotlivcům, pokud se ji podaří začlenit do jejich programu. „Plánem je jít tam, kam nás Pán povede,“ uvedl Roche. „Tým Suidlanders bude v USA delší dobu a je dobře připraven cestovat, takže neváhejte požádat o uspořádání akce ve vaší oblasti,“ dodal Roche. Zájemci mohou kontaktovat e-mail: hk@suidlanders.co.za, přes Skype kontakt simon.roche3 nebo telefonicky na čísle +27 84 969 8658.
Cílem jejich cesty je zvýšit povědomí o jejich situaci a získat prostředky na přípravy, jako jsou nafta, nákladní vozy, jídlo, lékařské zásoby, komunikační zařízení a podobné potřeby. Všechny přípravy jsou legální a všechny dary jsou určeny výhradně na nezbytné zásoby pro civilisty, vysvětlila skupina. Podrobnosti o právním trustu, který spravuje všechny dary skupině, jsou na požádání dostupné od administrativního oddělení Suidlanders.
Motivace a proroctví
Mezi dalšími obavami se skupina a její vedoucí připravují na to, aby v případě občanské války, revoluce nebo společenského kolapsu pomohli svým členům dostat se z měst a hustě osídlených oblastí na farmy. Mnozí ve skupině čerpají inspiraci od křesťanského vůdce, který zemřel téměř před stoletím a je známý jako Nicolaas Van Rensburg. Někteří jihoafričtí křesťané, obzvláště mezi Búry, ho považují za proroka.
Mezi jeho dalšími proroctvími, Siener (Věštec), jak mu s úctou přezdívají, předpověděl, že Jižní Afrika se jednoho dne stane demokracií, kde bude vládnout černošská vláda. Předpověděl také, že prvního černošského vládce svět prohlásí za svatého a že vůdci z celého světa se mu na pohřbu pokloní. Přestože tato myšlenka tehdy působila absurdně a znamenala ztrátu respektu u jeho současníků, dnešní podporovatelé věří, že toto proroctví bylo naplněno v osobě Nelsona Mandely.
Van Rensburg také předpověděl velké nepokoje pro svůj lid, konzervativní křesťanské Búry v Jižní Africe, po nástupu černošské vlády. „Za druhé, jsme inspirováni velmi jasnými důkazy kolem nás o útoku na konzervativní křesťanské bělochy v Jižní Africe,“ pokračoval Roche a dodal, že příklady jsou „příliš početné, než aby je bylo možné uvést všechny.“
Pohled zvenčí
Dr. Harry Booyens, vědec a významný afrikánský autor, který znechucen opustil svou vlast a přestěhoval se do Kanady, napsal knihu „AmaBhulu – Zrození a smrt Druhé Ameriky.“ Tato rozsáhlá kniha dokumentuje historii afrikánského národa od příchodu holandských, francouzských a německých osadníků až po současnost. Ačkoli není členem Suidlanders ani odborníkem na tuto skupinu, oceňuje jejich úsilí. „Myslím, že mají naprostou pravdu, když se připravují na nepokoje, ne-li revoluci,“ uvedl Booyens a dodal, že jejich obavy mají „silné opodstatnění.“
Booyens spekuloval, že kdyby Suidlanders žili ve Spojených státech, podporovali by prezidenta Donalda Trumpa a senátora Randa Paula (R-Ky.). „Každou neděli ráno by chodili do kostela a pomohli by každému, kdo potřebuje pomoc,“ řekl Booyens a doplnil, že jejich vůdce je „naprosto slušný bývalý voják zpravodajských služeb“ a že „trvají na dodržování všeho, co je uvedeno v Ženevské úmluvě.“ Některé jejich názory na proroctví, vznik afrikanerského národa a jiné otázky sice zpochybnil a dokonce kritizoval, ale zastal se jich proti jiným kritikům, kteří si myslí, že Suidlanders šíří poplašné zprávy.
„Je snadné pro liberály sedět na Západním Kapsku nebo jinde za ochrannými zdmi městských chráněných komunit a posmívat se těmto lidem, zpochybňovat jejich motivy či inteligenci,“ řekl Booyens WND. „Ale jakmile navštívíte malé město, například Tarkastad ve Východním Kapsku, jak jsem to udělal já, okamžitě pochopíte.“
„Pořád lidem říkám, vezměte lidi z Kansasu a umístěte je do Rwandy,“ dodal Booyens. „Tak vypadá východní polovina Jižní Afriky dnes.“
„Dívejte se na tyto lidi pozorně,“ řekl Booyens, jehož kniha nachází mnoho paralel mezi Afrikánci a Američany. „Jsou to obyčejní slušní bílí protestantští křesťané, jako většina lidí ve střední Americe. Takto vypadá Západ, když přichází jeho konec. Dívejte se dobře a plačte. Potom těmto lidem podejte pomocnou ruku a něco udělejte, než Amerika sklouzne do stejné propasti.“
„Prezident Trump může být hodně velký drsňák, ale reprezentuje reakci milionů Američanů na pouhou tisícinu toho, čemu byli tito lidé v Jižní Africe vystaveni,“ dodal Booyens. „To je důvod, proč stále říkám lidem v Severní Americe, že vás stojí jen letenku kolem 2 000 dolarů, abyste si prohlédli vaši budoucnost… pokud nezasáhnete TEĎ.“
Potenciální dlouhodobá řešení
Z dlouhodobého hlediska Booyens navrhuje, aby bílí Jihoafričané zvážili emigraci nebo přesun na Západní Kapsko, kde by mohli vytvořit většinu a nakonec uvažovat o formálním právním odtržení s pomocí dalších ohrožených etnických skupin v Jižní Africe. „V současnosti panuje ze strany ANC tolik diskriminace vůči ‚barevným‘, že se k tomu připojí,“ předpověděl. „Tyto pocity budou jen sílit.“
V Jižní Africe dnes žije méně než pět milionů bělochů, zatímco celková populace přesahuje 50 milionů, takže je jasné, že nejsou všichni ve shodě. Jiní Afrikánci, kteří usilují o vytvoření nezávislé domoviny, se dívají na další oblasti Jižní Afriky. Avšak vedle rostoucího strachu a příprav získává myšlenka na sebeurčení Afrikánců na významu mezi významnými segmenty bělošské populace a spojenci mezi dalšími etnickými skupinami, které čelí vládě ANC a Komunistické strany.
Willie Cloete, vůdce nově vzniklé jihoafrické Národní konzervativní strany, je mezi těmi, kdo usilují o sebeurčení pro afrikanerský lid. S odkazem na zhoršující se situaci, obavy z genocidy, oficiální diskriminaci, zákaz Bible a modliteb ve školách a další okolnosti prohlásil, že je čas, aby Afrikánci znovu převzali kontrolu nad svým osudem. „Všechny různé národy Jižní Afriky by měly spravovat sami sebe v oddělených státech s dobrými sousedskými vztahy,“ argumentoval Cloete a uvedl, že jeho strana je založena na křesťanských hodnotách a chce sjednotit Afrikánce.
Cor Ehlers, jihoafrický farmář a antropolog, věří, že bez sebeurčení Afrikánci jako národ přestanou existovat. Proto se jako předseda organizace Onafhanklike Afrikaner-selfbeskikkingsekspedisie (OASE), což v angličtině znamená Nezávislá expedice za sebeurčení Afrikánců, zasazuje o dosažení tohoto cíle prostřednictvím mírových mezinárodních norem. S odkazem na jihoafrickou ústavu (sekce 231) a řadu mezinárodních dohod a smluv, ke kterým je Jižní Afrika stranou, poukázal na to, že afrikánský národ, stejně jako všechny národy, má právo na sebeurčení. Věří, že pokud by proběhlo spravedlivé a mezinárodně monitorované referendum, drtivá většina Afrikánců by sebeurčení podpořila.
„Reprezentující většinu bílých lidí v Jižní Africe, Afrikánci čelí velmi temné budoucnosti, pokud vůbec nějaké,“ řekl a dodal, že mnozí západně orientovaní černoši a Indové by také raději žili v afrikánském národě než pod režimem ANC. Dále dodal, že by to bylo výhodné i pro širší Západ. „Věříme, že Afrikánci požívali sebeurčení na specifickém území, což by posílilo západní zájmy v jižní Africe, která se stále více kloní k marxismu,“ uvedl Ehlers. Všichni občané národa, bez ohledu na rasu nebo jiné charakteristiky, by měli rovná hlasovací práva, upozornil, přičemž varoval před okrajovou rasistickou skupinou, která rovněž propaguje sebeurčení, ale nelegitimně reprezentuje afrikánský lid.
Jednání samozřejmě budou dlouhá a obtížná, řekl. Ehlers ale sdělil WND, že věří v jejich uskutečnění a že jde o nejlepší řešení pro všechny zúčastněné. OASE nakonec vyšle delegaci právních expertů do Spojených států, aby varovali před situací v Jižní Africe, hledali podporu pro sebeurčení Afrikánců a další záležitosti. Prozatím Ehlers zmínil, že jednou z výhod pro ohrožené Afrikánce je Steve Hofmeyr, významný a populární afrikánský zpěvák, který usiluje o zastavení postupného vymizení jejich národa.
Hledání pomoci u Trumpa
Hofmeyr, který má zjevně podporu statisíců Afrikánců v Jižní Africe i mimo ni, doufá, že se mu podaří získat finanční prostředky na cestu do Ameriky, aby se setkal s prezidentem Donaldem Trumpem a upozornil ho na potenciální hrozbu genocidy v Jižní Africe. „Nemám pochyb o tom, že náklady budou pokryty,“ uvedl ohledně fundraisingu. „Ale jako Afrikánec jsem přesvědčen, že nejprve budeme muset přežít nějaké vnitřní rozepře, vztek vlády a pak i přehlížené praktické překážky k tomu, abychom domluvili takovou schůzku s prezidentem Spojených států amerických.“
„Ale jakmile tam budu, zopakoval bych hlavní body svých vystoupení v Evropě a na OSN,“ pokračoval Hofmeyr, který je stejně jako Trump občas politickými odpůrci obviňován z rasismu, ačkoliv pro tato tvrzení nejsou důkazy. „Genocida je pouze jedním z témat,“ uvedl zpěvák. „Nástup zabírání půdy, konec svobody projevu a 114 dalších rasově motivovaných zákonů nás proměnil v bezvýznamný komunistický stát, zasluhující si sankce – ne shovívavý šek od USA.“
Další jihoafričtí vůdci zapojení do tohoto boje, jako Freedom Front Plus (FF+), který má stovky tisíc převážně afrikanerských příznivců, pracují uvnitř parlamentu a také mimo Jižní Afriku, například v Organizaci neuznaných národů a národností (UNPO) a dalších fórech, aby prosadili svou věc. Na praktické úrovni vyzývají k obnovení systému Commandos na ochranu farmářů. Tento systém, který byl vládou zrušen v roce 2003, sloužil jako druh „domobrany“ pro venkovské oblasti a farmy.
S odkazem na vraždu čtyř členů rodiny Smutsových na jejich farmě tento týden uvedl Werner Weber, lídr strany FF+ v Mpumalanze, že nastal čas přivést zpět struktury Commandos. Jihoafrické úřady také intenzivně prosazovaly kontrolu zbraní, čímž ponechaly mnoho obětí bezbranných. Útoky na právo vlastnit zbraň a rozpuštění systému Commandos rovněž vedly pozorovatele k varování před potenciální genocidou, která se historicky často odehrává poté, co jsou oběti odzbrojeny.
Příprava v mezidobí
Zatímco se Jihoafričané, zejména Afrikánci, snaží najít řešení své situace, Suidlanders se modlí a připravují na nejhorší. Přesné detaily jejich plánů nejsou veřejnosti zpřístupněny, z pochopitelných důvodů. Obecná myšlenka spočívá v tom, že pokud a až se rozvine vážná krize, budou členové informováni prostřednictvím textových zpráv nebo jinými prostředky, aby se se svými rodinami přesunuli na místo setkání. Odtud se připojí ke konvoji a společně zamíří do předem určených „bezpečných oblastí,“ které budou dobře zásobeny na pomoc potřebným, včetně uprchlíků, kteří se sami nepřipravili.
Členové jsou rovněž očekáváni, že budou mít vlastní zásoby pro sebe a své rodiny, aby se péče a dostupné zdroje mohly zaměřit na mnoho očekávaných uprchlíků, kteří se nepřipravili. Vláda ANC a Komunistické strany o Suidlanders a jejich přípravách ví, ale dosud se k nim odmítla vyjádřit.
S rostoucími problémy doufají Suidlanders, že svým americkým příbuzným osvětlí svou situaci a snad najdou i podporu.
Zdroj: genocidewatch.com
