S použitím optických pozorovacích prostředků začínají hlídky průzkum obce jejím prohlídkou z dálky, ze vzdálenosti umožňující podle charakteristických znaků určit, zda se v obci nachází nepřítel. Přítomnost nepřátelských jednotek lze zjistit podle intenzivního štěkání psů, kouře z polních kuchyní, vytápění kamny v neobvyklou dobu, nepřítomnosti lidí na polích a zahradách, zejména v období polních prací. Stopy tanků nebo bojových vozidel při vjezdu či výjezdu, zvuky motorů naznačují přítomnost mechanizovaných jednotek. Antény na okrajích obce, drátěná spojovací vedení nebo stopy zakopaných kabelů, heliport naznačují přítomnost velitelského stanoviště.
Palebné stanoviště ve stavbě lze odhalit podle vyklizeného prostoru pro střelbu (například chybějící část plotu, vykácené stromy atd.), odlišného zbarvení oproti okolí, zesílení stěn přidáním další vrstvy nebo pytlů s pískem. V zimě je možné pozorovat střílnu podle unikající páry. V dřevěných domech lze stanoviště odhalit podle čerstvých pilin po vytvoření střílny, zesílených stěn či jejich natření nehořlavými látkami. Střílny se obvykle nacházejí blízko rohů budov. V budovách připravených na obranu či obsazených nepřátelskými pozorovateli zpravidla nejsou patrné známky života, což může být záměrně použito k oklamání průzkumníků.
Během prohlídky je třeba věnovat pozornost keřům, stromům, odlehlým budovám, hlubokým příkopům a rokům na okrajích obce, kde může být nepřítel. Po počátečním pozorování z dálky pronikají hlídky, kryté stromy a keři, z prostor zahrad a dvorků do obce a prohlížejí okrajové stavby. Pokud jsou v těchto budovách obyvatelé, vede se s nimi rozhovor.
Ve vesnických oblastech postupují hlídky přes zahrady, sady a dvorky. Není vhodné se pohybovat v těsné blízkosti budov ani na otevřených místech viditelných z oken a dveří. Průzkum městského typu je optimální provádět dvěma dvojicemi hlídek, které postupují s menšími rozestupy po opačných stranách ulice a kryjí se navzájem.
Při prohlídce vnitřku budov zůstává velící hlídka venku, připravena poskytnout pomoc a udržovat vizuální spojení s velitelem. Průzkumníci nechávají vstupní dveře otevřené a ihned se ptají majitele domu, který není propuštěn, dokud prohlídka není dokončena. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat půdám a sklepům.
V opuštěných budovách, na ulici a ve dvorech se nedoporučuje dotýkat předmětů, neboť mohou být zaminovány. V takových případech je vhodné použít „háček“, dlouhou tyč nebo lano z bezpečného úkrytu. Dveře se otvírají kopnutím v oblasti zámku, případně směrem ven za použití lana nebo háku. Pro vstup do budovy je nejbezpečnější využít průlomy ve stěnách. Pokud to situace dovoluje, lze je vytvořit pomocí výbušnin, ručních granátů či střelby z granátometu nebo bojového vozidla.
Dveře a okna budov bývají často zaminovány nebo pod dohledem nepřítele. Proto je třeba do budovy vstupovat obezřetně, s připravenou zbraní nebo použitím střelby na oblast zámku. Následuje rychlý vstup do budovy po odhození granátu. Nalezené nástrahy jsou okamžitě hlášeny a označeny.
Velitel by měl sledovat postup hlídek. Pokud se průzkumníci pohybují v bojových vozidlech, rychle projíždějí již zkontrolované úseky a zaujímají pozice výhodné pro boj a sledování. Malé vesnice je hlídka schopna překonat jedním výpadem, ihned přecházejíc na protilehlý okraj.
V městských oblastech postupuje jádro hlídky za hlavní průzkumnou skupinou z kvartálu na kvartál. Zaminované budovy a zátarasy jsou označovány na zdech. Jakékoli nepřátelské značky, směrovky a zajaté dokumenty jsou předávány vyššímu veliteli. Při opuštění obce je třeba zajistit, aby místní obyvatelstvo nemohlo určit skutečný směr postupu jednotky.
Při průzkumu mohou jednotky také plnit bojové úkoly. Velký význam má zvládnutí techniky pohybu v městských podmínkách. Před překonáním otevřeného úseku terénu je nutné se ujistit, že nepřítel není v dohledu. Prohlídku terénu je vhodné provádět z krytu.
Pohyb podél oken by měl být rychlý a nízko při zemi, prosklené otvory je třeba překračovat. Doporučuje se vyhnout se dveřním otvorům. Přesuny probíhají po určené trase, kde je vzdálenost mezi úkryty minimální. V budově je vhodné vyhnout se pohybu podél oken a dveří a postupovat podél stěn.
Úspěch průzkumné skupiny závisí na správné organizaci střelby. Důležitý je výběr palebných pozic ve výklencích, oknech a průchodech. Při střelbě zpoza stěny je vhodné zaujmout pozici po straně, ne nad ní. Střelba z hloubky místnosti je vhodnější než přímá palba z oken či dveří.
Autor: Neznámý (1944)
