Na konci dne 3. července 1944 byla jihovýchodně od Minsku v důsledku rychlého postupu našich vojsk obklíčena část rozbitých jednotek na úseku řeky Proňa a v oblasti Borisova. Jednalo se o zbytky několika nepřátelských sborů z 4. a 9. armády, a také 3. tankové armády. Obklíčené jednotky, jejichž počet dosahoval až 60 000 vojáků a důstojníků, vedl velitel 27. armádního sboru, generál pěchoty Welkers.
Nepřátelská vojska se pokusila probít jihozápadním směrem a rozdělila se do několika skupin. Jedna z těchto skupin dosáhla k 7. červenci oblasti řeky Ptič (20 až 30 km jižně od Minsku) s velkými ztrátami; velká část druhé skupiny byla zničena, zatímco její zbytky kapitulovaly a padly do zajetí spolu s generálem Welkersem východně od Volmy. Ostatní německé skupiny se rozptýlily po lesích a pokusily se probít na západ v malých oddílech či jednotlivě, přičemž utrpěly významné ztráty na životech i zajatých.
Jaké úkoly tedy musel armádní průzkum plnit během likvidace obklíčeného nepřítele? Především upřesňoval rozmístění obklíčených vojsk v každém regionu, zjišťoval jejich sílu, složení, dostupnost zbraní a munice a odhaloval úkoly a úmysly nepřítele. Průzkum také odhaloval styčná místa a křídla bojových formací, části připravené Němci k proražení obklíčení, složení a výzbroj jednotek a určoval časy a směry hlavních a vedlejších úderů. Dále zjišťoval morální stav nepřítele a jeho taktiku vedení boje v obklíčení a zjišťoval shromaždiště menších skupin Němců, pokoušejících se uniknout, a jejich bojeschopnost. Konečně měl za úkol také identifikovat oblasti, kde přistávaly nepřátelské transportní letouny.
Průzkum se prováděl pomocí léček, organizováním a prováděním pátracích operací, vysíláním průzkumných skupin (včetně důstojnických) do nepřátelského prostoru nebo podél paralelních cest, po kterých se Němci pohybovali. Pojďme se na tyto metody podívat blíže.
Léčky
Vyhladovělá, roztrhaná, bez munice a zásob potravin, německá vojska se pokoušela dostat k hlavním silám po zastrčených lesních cestách směřujících na západ. Aby získali zásoby, olupovali místní obyvatele, kvůli vodě se snažili dostat k vodním zdrojům, kde na ně ale čekaly naše léčky.
Léčky jsme nejčastěji zřizovali na cestách, které mohly sloužit nepříteli k ústupu. Jeden z našich průzkumných oddílů dostal 6. července za úkol přesně zjistit polohu a počet nepřátel severně od Zastenoku a Bol. Scikliv. Po dosažení lesa v této oblasti spatřili průzkumníci německou kolonu o přibližně 500 mužích. Němci se ve skupinách přesouvali přes silnici a pokračovali směrem na jihozápad. Velitel průzkumného oddělení okamžitě zřídil léčku u silnice a informoval velení o výsledku průzkumu. K likvidaci nepřátelské kolony velitel vyslal pluk, který brzy dorazil k lesu. Němci, ohroženi obklíčením, se pokusili prorazit, ale průzkumníci v léčce je uvítali palbou. Téměř celá nepřátelská skupina se vzdala.
Ve stejný den byla dobře organizovanou léčkou v oblasti Polevci zajata vedoucí postava jedné z obklíčených německých skupin, velitel 78. útočné divize generálporučík Traut. Během výslechu poskytl důležité informace o složení a výzbroji své divize, ztrátách během bojů a hlavním směru úniku.
Pátrací operace
Organizace a provádění pátracích operací při likvidaci obklíčených nepřátelských uskupení hluboko v našem týlu měla svá specifika. Hlavní zvláštností bylo, že nepřítel neměl souvislou obrannou linii. Nejprve bylo třeba lokalizovat nepřítele a až poté provést průzkumný úkol.
Osmého července se zjistilo, že v háji východně od obce Děrevna se nachází velká skupina nepřátelských vojáků. K jejich přesnému zjištění dostal velitel průzkumné roty N pěší divize za úkol provést pátrací akci a zajmout zajatce. Po přípravě roty byl vyslán jeden z jejích čet, který zjistil, že nepřátelé se shromažďují poblíž okraje háje, a uskutečnil útok z obou stran. Krátký boj vedl k významným ztrátám mezi Němci a až 100 Němců padlo do zajetí.
Vysílání průzkumných skupin
Průzkumné skupiny sledovaly ustupující německé kolony a zajišťovaly informace o místech jejich zastávek a odpočinku, přičemž všechny pozorované skutečnosti ihned hlásily velení. Skupina vyslaná 5. července do oblasti lesa severně od obce Apčak identifikovala dvě německé kolony čítající dohromady až 550 mužů a pokračovala v jejich sledování, dokud je naše jednotky nedostihly a nepřerušily jejich ústup.
Důstojnický průzkum
Všechny stupně štábů prováděly důstojnický průzkum, který zahrnoval zjišťování sil a palebných prostředků nepřítele, směru ústupu, složení zadních vojů a podobně. Rozhodnutí o likvidaci obklíčených skupin často přijímali průzkumní důstojníci na místě. Například 6. července v oblasti Dračkovu objevil náčelník průzkumu kolonu Němců a na základě svého pozorování navrhl blízké pěší jednotce, aby tuto kolonu přerušila, což vedlo k jejímu zničení.
Jak je patrné, metody vojenského průzkumu, jako jsou léčky, pátrací operace, vysílání průzkumných skupin a důstojnický průzkum, se plně osvědčily při boji proti obklíčenému nepříteli. Neustálý průzkum zajišťoval velení všechny potřebné informace, které umožňovaly včasné a efektivní rozhodnutí k likvidaci nepřítele.
Autor: Major P. Karpov
Zdroj: Časopis „Vojenský věstník“ č. 23–24, prosinec 1944
