Jak ukázaly zkušenosti z našich útočných operací, nejefektivnější způsob, jak zjistit obranné pozice nepřítele, je boj. Dobře organizovaný a odborně vedený průzkum bojem umožňuje správně odhadnout sílu nepřítele, rozmístění jeho palebných prostředků a obranný systém. Průzkum bojem obvykle provádí střelecký prapor nebo rota, posílená děly a minomety.
Silným průzkumným oddílům se často podaří obsadit část pozic nepřítele a udržet je. Prapor majora Petenina dostal úkol: bojem zjistit skutečný tvar předního okraje nepřátelské obrany před frontou divize, upřesnit jeho palebný systém a ženijní zátarasy a zajmout zajatce. Prapor byl posílen jednotkou s 82mm minomety, dvěma 45mm děly a jedním polním dělem. Dále ho podporovaly tři baterie polního dělostřelectva a dvě baterie houfnic. Předem proběhla několikrát cvičení na výcvikovém poli, kde byly vytvořeny zákopy, palebná stanoviště a překážky podle předpokládaných skutečných překážek.
V noci ženisté vytvořili tři průchody v německých drátěných zátarasech a umístili do nich šest náloží, které měly vybuchnout během dělostřelecké přípravy a vytvořit další tři průchody. Skrytě, aby nebyly vidět ze strany od nepřítele, byly vytvořeny průchody i v minových polích. Zároveň ženisté upřesnili umístění málo viditelných překážek.
Prapor zaujmul výchozí linii k útoku 100 až 150 m od předního okraje nepřátelské obrany. Po desetiminutovém dělostřeleckém náletu vojáci vyrazili do útoku a zmocnili se prvního a druhého zákopu. Přesné dodržení směru jim umožnilo vyhnat nepřítele i ze třetího zákopu, navzdory jeho zoufalému odporu.
Po splnění úkolu se prapor začal opevňovat. Následovaly německé protiútoky. Po neúspěchu prvního křídelního protiútoku, vedeného pěchotním oddílem, Němci po hodině zaútočili s podporou čtyř tanků čelně silou až do velikosti roty. Podpůrné dělostřelectvo a palebná stanoviště praporu odřízly nepřátelskou pěchotu od tanků, která musela zalehnout. Přesto se tři tanky dostaly až k druhému a prvnímu zákopu. Přímým zásahem byly jeden po druhém zničeny tři tanky a brzy i čtvrtý. Protiútok byl opět odražen.
S cílem za každou cenu obnovit ztracené pozice Němci za podpory masivní dělostřelecké a minometné palby provedli další čtyři protiútoky, z nichž jeden probíhal současně ze tří směrů. Prapor bojoval statečně a všechny tyto protiútoky odrazil. Svůj bojový úkol splnil, zakotvil na obsazené linii, zajal nepřátele a získal cenné dokumenty.
Průzkum bojem přinesl mnoho cenných informací. Umožnil upřesnit obranný systém nepřítele a skutečný tvar předního okraje. Podařilo se odhalit nejen číslování jednotek, ale i jejich předchozí přeskupení. Podle výpovědí zajatců a získaných dokumentů bylo zjištěno, že divize, která na tomto úseku dříve operovala, byla nahrazena novou. Právě proti této jednotce bojoval náš prapor.
Je třeba se zastavit u některých nedostatků, které se během tohoto průzkumu bojem objevily. Na pravém křídle se nepříteli, využívajícímu přírodních záhybů terénu a zákopových cest, podařilo skrytě přiblížit pěchotu a neočekávaně zaútočit. Částečně pronikli do bojového uskupení praporu, ale s příchodem praporní zálohy bylo postavení obnoveno. Překvapení spojené s nepřátelským útokem bylo způsobeno tím, že bojové pole nebylo dostatečně sledováno.
Další příčiny proniknutí nepřítele do bojových linií spočívaly v tom, že přidělené minomety a polní dělostřelectvo praporu při změně pozic uvízly v bažinách, protože připravené mostky byly příliš úzké. Kromě toho nebyly okamžitě přepraveny miny pro vytvoření zátarasů. Tyto chyby byly napraveny, ale měly svůj negativní dopad.
Spojení velitele praporu s rotami a velitelem pluku bylo zajištěno telefonicky a rádiem. Během boje o druhou linii zákopů bylo dvouvodičové spojení s velitelem pluku přerušeno, a spojení se udržovalo pouze přes rádio. Po obnovení telefonního spojení byl jeden drát znovu přerušen granátem. Rozhodli se tedy udržovat spojení po jednom drátě a druhý uzemnit, což však umožnilo nepříteli odposlouchávat rozkazy a pokyny.
Jaké jsou obecné závěry? Ženijní výbava, určená k zajištění obsazené linie, by měla být přepravována hned za postupujícím praporem, aby ji mohl ihned po splnění úkolu využít.
Je důležité, aby palebné prostředky posíleného praporu od začátku útoku zůstaly s bojovým uskupením. Pokud cesta zahrnuje bažiny a vodní překážky, je třeba předem promyslet, jak budou palebné prostředky postupující prapor podporovat.
Pro správné vedení boje a předvídání nepřátelských záměrů musí mít velitel dobré pozorování, především na křídlech. Právě na křídlech, jak ukázaly bojové zkušenosti, se nepřítel snaží podnikat protiútoky.
Rádio je hlavním prostředkem velení vojskům v ofenzivním boji, ale nikoliv jediným. Vždy je nutné usilovat o udržení dvouvodičového spojení, které ztěžuje možnost nepřátelského odposlouchávání. Je také nezbytné široce využívat spojení prostřednictvím poslů a světelných signálů.
Autor: Podplukovník E. Zubenko
Zdroj: Časopis „Krasnaja zvezda“, č. 235, 3. října 1944
