Jedno ze základních pravidel při posuzování jednotlivců a příběhů z dob Divokého západu je, že je nutné probrat se spoustou nesmyslů, než se dostanete k pravdě. Obecně platí, že čím slavnější je událost nebo její účastníci, tím více bývá příběh přikrášlen.
Byla to doba, kdy chyběla spolehlivá fotografie nebo žurnalistika, a zprávy se šířily velmi pomalu. Než se příběhy dostaly na tištěné stránky, obvykle už prošly několika vrstvami přehánění. A když se pak znovu vyprávěly v levných románech určených k rychlému výdělku, často byly čistou fikcí, která se točila kolem zrnka pravdy.
Tak tomu bylo i v případě takzvané „přestřelky“ u O.K. Corralu v Tombstone, Arizoně, 26. října 1881. Skupina strážců zákona vedená Docem Hollidayem, Virgilem Earpem a jeho bratry Wyattem a Morganem, se utkala s partou psanců známou jako The Cowboys – včetně Billyho Claiborna, Ikea a Billyho Clantona a Toma a Franka McLauryho.
Akce trvala všehovšudy 30 sekund, ale příběh se vypráví a znovu přetváří už téměř půldruhého století. Dnes je považován za nejslavnější přestřelku Divokého západu. Představuje dobu a místo, kde se psanci volně pohybovali, zatímco jim čelilo jen pár neohrožených obránců zákona.
A tady je můj problém. Téměř nikdo o té půlminutové přestřelce v zaprášeném stříbrném městečku v Arizoně nevěděl až do roku 1931 – dva roky poté, co Wyatt Earp zemřel. Toho roku Stuart Lake vydal biografii „Wyatt Earp: Frontier Marshal“. Obsahovala živé vylíčení události u O.K. Corralu. Zmínila také Wyattův legendární revolver Buntline Special.
Podle Lakea pověřil spisovatel levných románů Ned Buntline firmu Colt výrobou pěti dlouhohlavňových revolverů, které byly po autorovi pojmenovány Buntline Specials. Lake tvrdí, že tyto zbraně byly pak darovány pěti strážcům zákona jako poděkování za jejich pomoc s Buntlinovými příběhy, přičemž jeden měl dostat právě Earp.
Problém je, že tyto zbraně pravděpodobně nikdy neexistovaly. Neexistuje žádný druhotný zdroj, který by zmínil Buntline Special před vydáním Lakeovy knihy, natožpak že by jeden z nich vlastnil Earp.
Ale na tom nezáleželo. Představa legendárního strážce zákona jako Earp s jedinečným revolverem byla jako Artuš a jeho meč Excalibur. Prostě se to chytilo.
Po úspěchu knihy začaly být různé revolvery Colt s dlouhou hlavní nazývány Buntline Specials. Firma Colt dokonce dala jméno jedné řadě druhogeneračních revolverů SAA, které uvedla na trh v 50. letech. A když se příběh nejslavnější přestřelky Divokého západu dostal na filmová plátna, stejně tak se objevil i Buntline Special.
Revolver Buntline Special.
Co nosil Wyatt Earp ve filmech a televizi
Až do 50. let 20. století neměla slavná přestřelka ani všeobecně známé jméno. Vlastně se ta přestřelka ani neodehrála přímo u O.K. Corralu. Vypukla v široké uličce šest dveří od zadního vchodu do corralu.
Prvním filmem adaptovaným z Lakeovy knihy byl „My Darling Clementine“ (1946) režiséra Johna Forda. Ve filmu nebyla zmínka ani o speciálním revolveru, ani o přestřelce pod jejím nyní běžným názvem. V roce 1957 vyšel film „Gunfight at the O.K. Corral“, v době vrcholné fascinace Ameriky Divokým západem. Název filmu zpopularizoval nyní všeobecně známé pojmenování této přestřelky. Dokonce existovala i píseň – a v ní se objevil i Buntline Special.
V tomto klasickém westernu staré školy hraje Burt Lancaster Wyatta a Kirk Douglas Doca, John Hudson Virgila a DeForest Kelley Morgana. Wyatt používá ve většině filmu revolver Colt Single-Action Army s hlavní dlouhou 4,75 palce, ale poté vytasí jiný Colt SAA s 12palcovou hlavní, který, jak tvrdí, pro něj speciálně vyrobil Ned Buntline. Toto se odchyluje dokonce i od Lakeova falešného příběhu.
Když Wyatt ukazuje zbraň Charliemu Bassettovi (Earl Holliman), a ten se ho ptá, zda není hlaveň příliš dlouhá, Wyatt odpovídá: „Ne. Je dobře vyvážená. Tak akorát.“ Poté připevní na revolver pažbu a zamíří s ním jako s karabinou, aby obhájil absurdně dlouhou hlaveň.
Přestože Buntline Special se neobjevil ve všech nebo dokonce ve většině filmů s Wyattem, v různých televizních westernech z 50. a 60. let byl zdůrazněn poměrně výrazně.
Jedna epizoda z černobílého seriálu „The Life and Legend of Wyatt Earp“ (1955-1961) nese tento popis: „Malý muž s drzým chováním a velkou zbraní navštíví Wichitu v naději, že zaujme maršála Earpa a přiměje ho k účasti na show z Divokého západu. Nabídne Earpovi novou zbraň, která se stane jeho obchodní značkou – jeho Buntline Special.“
Většinou však Earp ve filmech nosí Colt SAA model Artillery nebo Cavalry. Další významný film, který představil Buntline Special, byl oblíbený u většiny lidí, „Tombstone“ (1993), kde legendárního strážce zákona ztvárnil Kurt Russell.
V první polovině filmu se Earp snaží prosadit jako majitel saloonu a podnikatel v rozkvétajícím městě Tombstone. Jako takový není většinou ozbrojen pistolí. S jeho pověstí je pravděpodobně nejlepší nepřitahovat pistolníky, kteří si chtějí udělat jméno. Když se Wyatt vydá na projížďku do přírody, nosí revolver Smith & Wesson Schofield s odklopnou hlavní a niklovou úpravou, který obvykle vidíme u jeho bratra Virgila.
Když ve městě začíná napětí a Wyatt ví, že se blíží střet, vytáhne zbraň z polstrovaného sametového pouzdra, které má v šuplíku. Je to skutečně Colt SAA s 12palcovou hlavní, ale v tomto filmu má na rukojeti malou plaketu. Na ní stojí, že speciální Peacemaker byl darován Wyattovi Earpovi „vděčnými obyvateli Dodge City“ v dubnu 1878. Dodge City v Kansasu je místem, kde si Earp udělal jméno jako strážce zákona. Firma Cimarron Firearms dnes dokonce vyrábí repliku této verze Buntline Special.
Ve více realistickém filmu „Wyatt Earp“, vydaném krátce po „Tombstone“, hraje Wyatta Kevin Costner. Vzhledem k tomu, že film sleduje jeho život po většinu času, nosí různé pistole, včetně 1858 Army, dvou Coltů a Remington 1875, ale žádný speciálně vyrobený, dlouhohlavňový Colt. Nicméně, pro přestřelku v „Tombstone“ nosí Peacemaker se 7,5palcovou hlavní, což není zrovna malý revolver.
Revolver Schofield.
Co nosil Wyatt Earp ve skutečném životě
Tak jaké zbraně skutečně nosil Earp? Krátká odpověď je, že to nikdo neví s jistotou. Existuje několik zbraní, o nichž se tvrdí, že mu patřily – některé z nich byly dokonce prodány v aukcích s tímto tvrzením. Mnohé z těchto zbraní měly navíc „zázračně“ patřit Earpovi v době, kdy se mohla odehrát nejslavnější přestřelka všech dob.
Některé z těchto zbraní byly revolvery Colt Single-Action Army různých délek hlavně. Jiná byla Smith & Wesson Model 3 s odklopnou hlavní, později známá jako Revolver Schofield.
Autenticita každé zbraně údajně patřící Wyattovi Earpovi však byla zpochybněna a každá z nich nabízí slabý důkaz o tom, že by se kdy skutečně nacházela v jeho pouzdře.
Přesto se zdá pravděpodobné, že Wyatt nosil revolver s delší hlavní alespoň po část svého života. Existují různé příběhy z několika zdrojů, které říkají, že měl v oblibě „buffaloing“ – tedy tvrdý úder hlavní revolveru přes hlavu pachatele, aby ho zneškodnil. To by rozhodně bylo snazší s revolverem, který měl větší váhu.
Nakonec na tom ale nezáleží. Earp pravděpodobně během svého života nosil celou řadu pistolí, pušek a brokovnic. Musíme si uvědomit, že pro většinu lidí na Divokém západě, i pro slavné „pistolníky“, byly zbraně jenom nástrojem, který bylo třeba používat. Bylo mnohem důležitější, aby fungovaly, když byly potřeba, než aby měly nějaké speciální vlastnosti nebo slavné jméno. Wyatt Earp zřejmě nikdy nevěnoval čas ani zájem tomu, aby lidem sdělil, jaký typ revolveru preferuje, takže bychom tomu pravděpodobně neměli přikládat velkou váhu ani my. To ovšem neznamená, že na tom jemu nezáleželo. Earp nám poskytl jistý náhled na to, jak přemýšlel o přestřelkách, během rozhovoru v roce 1910:
„Nejdůležitější lekce, kterou jsem se naučil od zkušených pistolníků, byla, že vítězem přestřelky bývá ten, kdo si využije svůj čas. Druhá lekce byla, že pokud chci doufat, že na hranici vydržím dlouho, musím se vyhnout okázalé střelbě a předvádění – jako bych se vyhýbal jedu.
„Byl jsem slušný střelec s pistolí, puškou i brokovnicí, ale během léta roku 1871 jsem se od kamarádů Toma Speera naučil o přestřelkách víc, než jsem kdy snil. Střelba pro ně znamenala mnohem víc než jen zamíření a zmáčknutí spouště. Modely zbraní, způsoby jejich nošení, způsoby, jak je rychle vytasit a ovládat – vše to směřovalo k jedinému cíli: spojit vysokou rychlost s naprostou přesností. To přispívalo k dovednostem střelce na hranici.
„Žádaná úroveň zručnosti byla ta, která by co nejlépe využila zlomek vteřiny mezi životem a smrtí. Hodiny a hodiny praxe a široké zkušenosti z reálných situací podporovaly jejich argumenty ohledně stylu.
„Když říkám, že jsem se naučil vzít si v přestřelce svůj čas, nechci být špatně pochopen, protože ten čas, který si měl člověk vzít, byl jen zlomek vteřiny, který znamená rozdíl mezi smrtící přesností se šestiranným revolverem a chybným výstřelem. Je těžké to vysvětlit člověku, který nikdy v přestřelce nebyl.“
Jakožto někdo, kdo přestřelku nikdy nezažil, mu musím věřit. Ale jako fanoušek starých westernů a starých zbraní bych si přál, aby nám prostě řekl, jak dlouhá ta hlaveň revolveru skutečně byla
Autor: David Macar
Zdroj: themeateater.com
